zpět na úvodní stránku

E-postery

Anotace k jednotlivým e-posterům zobrazíte kliknutím na jejich název.

čtvrtek 9. 6. 2022

09.15–10.45

E-POSTEROVÁ SEKCE 1

Onkologie a varia
Předsedající: Binková H. (VN Brno)

Je vaskularizace typ IV dle Ni charakteristická pro benigní nebo maligní léze hrtanu?
Staníková L. (FN Ostrava)

Pokročilé endoskopické metody (NBI, IMAGE1-S) usnadňují zobrazení slizniční cévních kliček, jejichž vzhled umožňuje hodnotit charakter slizničních změn a provést „optickou“ biopsii. Cílené vyšetření tak může vést k záchytu i diskrétních premaligních a maligních lézí. Předkládaná studie se zabývá hodnocením histopatologických výsledků u laryngeálních lézí s vaskularizací typ IV dle Ni (Ni et al. 2011). Studie byla prováděná od června 2013 do srpna 2021 na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Ostrava. Celkově bylo vyšetřených 655 pacientů pomocí NBI i IMAGE1-S endoskopie.
 

Vliv radioterapie na změnu slizniční cévní architektoniky u karcinomů hlasivek – pilotní studie
Kántor P. (FN Ostrava)

Radioterapie způsobuje změny slizniční vaskularizace, což znesnadňuje odlišení změn způsobených tumorem a ionizujícím zářením. Při sledování pacientů po ukončení léčby se uplatňují endoskopické metody (NBI, IMAGE1S) umožňující sledovat změny slizniční vaskularizace. Tyto metody umožňují identifikovat pacienty se suspektní recidivou primárního onemocnění. Morfologické změny slizniční vaskularizace po radioterapii (RT) nebyly dosud uspokojivě popsány. Cílem je definovat změny architektoniky slizniční vaskularizace po primární radioterapii nádorů hlavy a krku při endoskopickém vyšetření. Do studie byli zařazeni pacienti léčení primární RT pro Tis-T1 karcinom hlasivek mezi lety 2015–2021. NBI endoskopie byla provedena u pacientů před zahájením RT a poté po ukončení radioterapie v intervalu 3,6,9 a 12 měsíců. Změny slizniční vaskularizace byly popsány dle ELS klasifikace (2016).
 

TORS v léčbě karcinomů neznámé primární lokalizace metastazujících do krčních lymfatických uzlin – kazuistická sdělení
Pavelková L. (FN Motol Praha)

Nádory neznámé primární lokalizace metastazující do krčních lymfatických uzlin tvoří 2–5 % nádorů hlavy a krku a představují významný diagnostický i terapeutický problém. V případě operability uzlinového nálezu jsou pacienti standardně léčeni nejprve chirurgicky blokovou disekcí, ipsilaterální tonsilektomií s provedením vstupní panendoskopie. Poté zpravidla následuje adjuvantní onkologická léčba. Cílem je prokázat efektivitu roboticky asistované mukosektomie lingvální tonsily a ipsilaterální tonsilektomie v diagnostice dlaždicobuněčných karcinomů neznámého primárního ložiska metastazujících do krčních lymfatik. Robotická chirurgie umožňuje zvýšit frekvenci záchytu primárního nádorového ložiska, což vede k deeskalaci terapie. Největším benefitem je tedy méně intenzivní terapie a výrazně lepší kvalita života po ukončení léčby.
 

Zhodnocení radikality transorální robotické chirurgie při resekcích spinocelulárních karcinomů orofaryngu
Vitoul K. (FN Olomouc)

Transorální robotická chirurgie je moderní miniinvazivní chirurgická metoda, která umožňuje resekci tumorů v oblasti hlavy a krku. Odpadá nutnost tracheostomie, část pacientů profituje ze skutečnosti, že se vyhne adjuvantní radioterapii či chemoradioterapii. Výhodou je dobrá 3D vizualizace operačního pole, eliminace třesu rukou chirurga a v neposlední řadě chirurgický přistup bez řezu zevně na krku. Další indikací je lingvální tonzilektomie při hledání primárního tumoru u metastáz spinocelulárního karcinomu neznámého původu do krčních uzlin. Cílem naší práce je retrospektivně zhodnotit radikalitu provedených resekcí karcinomů orofaryngu. Od 1/2021 do 2/2022 bylo provedeno 20 operací. U většiny pacientů lze dosáhnout radikálního odstranění tumoru s bezpečným okrajem, díky čemuž se část pacientů může vyhnout adjuvantní onkologické terapii.
 

Vliv věku a komorbidit na výskyt pooperačních komplikací a délku hospitalizace u pacientů po vybraných velkých onkochirurgických výkonech v oblasti hlavy a krku
Del Maschio Š. (FNKV Praha)

Vyšší věk i přítomnost komorbidit jsou přijímány jako významné negativní prognostické faktory pro výskyt perioperačních komplikací u pacientů podstupujících velké onkochirurgické zákroky v oblasti hlavy a krku. Tato práce si klade za cíl zhodnotit vztah mezi věkem, komorbiditami, délkou hospitalizace a pooperačními komplikacemi u této skupiny pacientů. Retrospektivní analýza byla provedena na souboru 180 pacientů. Hodnocenými parametry byly TNM staging, lokalizace nádoru, věk a komorbidity pacienta, ASA klasifikace, výskyt malých a velkých interních či chirurgických komplikací, délka hospitalizace a outcome. Data byla vážena na délku operačního zákroku a statisticky zpracována.
 

Statistická analýza sinonazálních karcinomů infiltrujících periorbitu
Novák Š. (FN Motol Praha)

Rozsah chirurgického výkonu u sinonazálních karcinomů s prorůstáním do orbity zůstává nadále předmětem debat. Naše pracoviště zastává konzervativnější postup, kdy exenteraci orbity volíme pouze při nádorové infiltraci okohybných svalů a intrakonálního prostoru orbity. Do retrospektivní studie v letech 2005–2019 bylo zařazeno 34 pacientů se sinonazálními karcinomy šířícími se za hranice periorbity. U 19 pacientů byla orbita šetřena, u 15 pacientů, s hlubší nádorovou infiltrací, byla orbita exenterována. Všichni pacienti byli sledováni po dobu minimálně 2 let. Domníváme se, že dobré výsledky přežití a nízká četnost recidiv v orbitě nás opravňují k operačnímu postupu s šetřením orbity i v případě invaze tumoru za hranici periorbity. Agresivnějším histologickým typem se zdá být diferencovaný spinocelulární karcinom. Vzhledem k malému počtu pacientů ve studii je pro jednoznačnou interpretaci získaných dat třeba další analýza.
 

Tracheotómia v ére pandémie COVID-19
Pavlovčinová G. (LF UK a UN Bratislava)

Cieľom našej práce je vyhodnotiť údaje týkajúce sa pacientov s tracheotómiou pred s počas jednotlivých vĺn pandémie COVID-19. Zamerali sme sa na indikácie, načasovanie tracheotómie, jej komplikácie, mortalitu pacientov, dekanyláciu a bezpečnosť pre personál. Retrospektívne sme analyzovali údaje o pacientoch, u ktorých sme vykonali tracheotómiu ORL lekárom v UNB Antolská. V sledovanom období sme realizovali 189 tracheotómií. Pri dodržaní štandardných pravidiel bezpečnosti pri infekcii COVID-19 je tracheotómia bezpečný výkon. V našej práci sme zaznamenali nižšiu mortalitu, vyššie percento dekanylácie a včasnejšiu dekanyláciu pacientov s infekciou COVID-19 ako u pacientov, u ktorých sa tracheotómia realizovala pre inú príčinu potreby umelej pľúcnej ventilácie.
 

Rizikové faktory pro pooperační krvácení po adenotomii
Bartoš M. (FN Brno)

Pooperační krvácení je častou a potenciálně život ohrožující komplikací. Přesná identifikace rizikových faktorů krvácení je klíčová pro jeho prevenci. Cílem této studie bylo identifikovat možné rizikové faktory pro krvácení po adenotomii u dětí v terciárním centru. Prospektivní studie zahrnuje děti, které podstoupili adenotomii. Byl hodnocen vliv možných rizikových faktorů na krvácení. Celkem bylo hodnoceno 288 dětí ve věku 0–18 let. V této prospektivní studii jsme identifikovali zvýšený krevní tlak a celkovou dobu operace jako rizikové faktory krvácení po adenotomii.
 

Doporučené postupy pro ORL lékaře při vyšetření a diagnostice autoimunitních puchýřnatých onemocnění (Autoimmune blistering diseases, AIBD)
Burianová J. (Nemocnice Most)

Poster je sumarizací doporučených postupů a přístupů pro ORL lékaře při vyšetření a diagnostice autoimunitních puchýřnatých onemocnění (Autoimmune blistering diseases,AIBD). Přestože terapie a péče o tyto pacienty spadá do pole působnosti dermatologie, pacienti s AIBD jsou často poprvé vyšetřeni ORL lékařem. A právě ten je stěžejní v primární diferenciálně diagnostické úvaze. Tento poster předkládá základní kroky a postupy v procesu diagnostiky a verifikace onemocnění. Důraz je kladen na to, že klinický obraz je velmi snadno zaměnitelný s dysplastickými změnami a neopláziemi. Tato problematika představuje multioborovou spolupráci napříč otorinolaryngologií, dermatologií, patologií a revmatologií.
 

10.45–11.00

přestávka

11.00–12.30

E-POSTEROVÁ SEKCE 2

Otologie
Předsedající: Smilek P. (FN u sv. Anny v Brně)

Databáze screeningu sluchu novorozenců v Hradci Králové v letech 2012–2021
Homoláč M. (FN Hradec Králové)

Screening sluchu novorozenců byl ustanoven metodickým pokynem MZ ČR. Cílem screeningu je zajistit včasný záchyt sluchové vady (trvalé poruchy sluchu) a zajištění následné rehabilitace sluchu, komunikačních schopností a zlepšení podmínek pro rozvoj řeči. Screening sluchu novorozenců je v ČR prováděn na třech úrovních: 1. screening (neonatologické pracoviště), 2. re-screening (ORL pracoviště) a 3. regionální ORL (foniatrická) centrová péče. Cílem práce je podat přehled úspešnosti získávání dat screeningu sluchu novorozenců v porovnání s daty narozených dětí dle informací ÚZIS MZ ČR v jednotlivých krajích a letech. Jedním z nedílných faktorů funkčního celoplošného testování v rámci ČR je souhrnná databáze, která umožňuje kontrolu a hodnocení efektivity probíhajícího screeningu na našem území.
 

Screening sluchu novorozenců Plzeňského a Karlovarského kraje v letech 2020 a 2021
Hanáková J. (FN Plzeň)

Sluchové vady se vyskytují u 0,1–0,4 % zdravě narozených dětí, ve skupině rizikových novorozenců je udávána vyšší incidence 2–5 %. V ČR se těžká sluchová vada ročně vyskytuje u 100–200 novorozenců. Cílem práce je analyzovat výsledky screeningu sluchu ve 2 krajích za roky 2020 a 2021. Dle Metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví z r. 2018 bylo ve sledovaných letech vyšetřeno celkem 16431 dětí. Metodika zahrnovala 3 úrovně screeningu. V Plzeňském kraji mělo pozitivní screening 362 dětí (3,10 %). Celkový počet těžkých sluchových vad v obou sledovaných krajích byl v letech 2020–2021 minimální.
 

Sluchové zisky po operaci vrozených středoušních vad
Švejdová A. (FN Hradec Králové)

Vrozené vývojové ušní vady (VVV) tvoří asi polovinu všech malformací v ORL oblasti. Incidence vrozených ušních vad je okolo 1:3800. Mohou být genetického původu či exogenního, izolované či asi ve 30 % součástí kraniofaciálních malformací. Diagnostika se opírá o audiometrické vyšetření – typicky převodní nedoslýchavost s kostně vzdušných rozdílem (ABG) 50–60 dB, zobrazovací metody – HRCT a MRI, někdy je diagnóza stanovena až peroperačně. Byla provedena retrospektivní analýza souboru pacientů s vrozenou středoušní vadou, operovaných na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v letech 2017–2021. Nejčastější středoušní malformací byla malformace třmínku. U všech operovaných uší došlo ke zlepšení sluchu a snížení kostně-vzdušného rozdílu, nebyly zaznamenány žádné pooperační komplikace.
 

Funkční změny centrální sluchové dráhy a asociovaných oblastí způsobené presbyakuzí a tinitem
Fuksa J. (FNKV Praha)

Presbyakuze a tinitus jsou dvě z nejčastějších sluchových poruch v populaci. Cílem této studie je identifikovat změny spojené s věkem, presbyakuzí a tinitem ve strukturách centrální části sluchové dráhy a asociovaných strukturách. Do studie bylo zařazeno sedmdesát osm účastníku a byli komplexně sluchově vyšetřeni. Byla zaznamenána signifikantní aktivace sluchového kortexu u všech skupin pacientů. Efekt stárnutí vedl k signifikantnímu vzestupu aktivace v levém sluchovém kortexu. U pacientů s tinitem byla zaznamenána zvýšená aktivita v oblastech libického systému a levostranného sluchového kortexu.
 

Vyhodnocení ototoxicity platinových derivátu aplikovaných při léčbě nádorových onemocnění v těhotenství
Verešpejová Ľ. (FNKV Praha)

Analýza použití cytostatik během těhotenství ukázala z hlediska výsledků protinádorové léčby výhodu kombinované léčby chemoterapií na bázi platiny. V rámci projektu byl vyšetřen soubor osmi dětí (2 chlapců, 6 dívek, vyšetřených ve věku 2 měsíce–30 let), jejich matkám bylo během těhotenství diagnostikováno nádorové onemocnění a byly léčeny platinou. Všichni pacienti absolvovali klinické ORL vyšetření a komplexní baterii audiometrických testů (tónová audiometrie, tympanometrie, stapediální reflexy, TOAE, BERA vyšetření). Ve všech námi vyšetřených případech jsme zaznamenali vysokofrekvenční poruchu sluchu. Je důležité tyto subjekty pravidelně dispenzarizovat a zhodnotit budoucí vývoj sluchu.
 

Schwannom v oblasti prednej bázy lebky
Havriľak M. (ÚVN SNP Ružomberok)

Schwannom je benigný tumor, ktorý intrakraniálne najčastejšie vyrastá z VIII. hlavového nervu, najčastejšie u pacientov s neurofibromatózou II. typu. Imituje iné nádory v oblasti prednej a strednej bázy lebky. Medzi najčastejšie príznaky patria bolesti hlavy, strata čuchu, zhoršené dýchanie nosom a epistaxa. Cieľom úspešnej liečby nádorov je ich úplná resekcia. Na našom pracovisku podstúpila 56-ročná pacientka endoskopickú endonazálnu CT/MRI navigovanú resekciu schwannomu v prednej časti bázy lebky s intrakraniálnym šírením. Na 2. pooperačný deň sa u pacientky vyskytol prefrontálny syndróm. Na CT hlavy bol prítomný pneumocefalus s postupnou resorbciou a klinickým zlepšením. Endoskopický prístup je bezpečnou miniinvazívnou metódou pri resekciách tumorov rinobázy.
 

Využití přímé monitorace sluchového nervu u operací vestibulárního schwannomu
Peterková L. (FN Motol Praha)

Chirurgie vestibulárních schwannomů dosáhla v posledních dekádách velkých změn. Sledování evokovaných kmenových odpovědí (brainsteam evoked response audiometry, BERA) patří již mezi standardní metody peroperační monitorace sluchu. Dalším krokem ke zlepšení výsledků stran zachování sluchu se jeví zatím málo rozšířená metoda sledování přímých odpovědí ze sluchového nervu (cochlear nerve action potencial, CNAP). Do souboru byli zařazeni čtyři pacienti, u kterých byla v období únor–květen 2021 použita přímá detekce. Celkem byla metoda CNAP použita u čtyř pacientů. Cílem bylo zachování užitečného sluchu u 3 pacientů, ten byl úspěšně zachován u 2 pacientů (66,7 %).
 

Stav vestibulárních funkcí pacientů s Menièrovou chorobou po dekompresi endolymfatického vaku
Murgašová L. (FNKV Praha)

Menièrova choroba (Morbus Menière, MM) je paroxyzmální poruchou periferního vestibulárního systému, jejíž patofyziologickým podkladem je idiopatický endolymfatický hydrops. Na otorinolaryngologické klinice 3. LF UK a FN Královské Vinohrady bylo v letech 2019–2021 pro farmakorezistentní MM provedeno celkem 18 dekompresí endolymfatického vaku u 17 pacientů (u jednoho pacienta pro oboustranné postižení dekomprese provedena oboustranně). Retrospektivně byly hodnoceny nálezy vHIT a VOG záznamu spontánního nystagmu, případně kalorizace před a po provedení dekomprese endolymfatického vaku. Dekomprese endolymfatického saku je efektivním chirurgickým výkonem v léčbě neztišitelné závrati v léčbě MM. K monitorování možného pooperačního poškození vestibulárních funkcí je vhodné vyšetření video Head-Impulse testu a kalorizace.
 

   

Aktualizováno 5. 5. 2022.
Změna v programu vyhrazena.

TECHNICKÝ SEKRETARIÁT KONGRESU
GUARANT International spol. s r.o.
Českomoravská 19, 190 00  Praha 9
Tel.: +420 284 001 444
E-mail: orl2022@guarant.cz | Web: www.guarant.cz


© 2021–2022 GUARANT International spol. s r. o.